soudní
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | soudní | |||
| vocatif | soudní | ||||
| accusatif | soudního | soudní | |||
| génitif | soudního | soudní | soudního | ||
| locatif | soudním | soudní | soudním | ||
| datif | soudnímu | soudní | soudnímu | ||
| instrumental | soudním | soudní | soudním | ||
| pluriel | nominatif | soudní | |||
| vocatif | soudní | ||||
| accusatif | soudní | ||||
| génitif | soudních | ||||
| locatif | soudních | ||||
| datif | soudním | ||||
| instrumental | soudními | ||||
soudní \sɔʊ̯dɲiː\
- (Droit) Judiciaire, relatif au tribunal.
- Působilo to na mne tak, jako by bylo o něm [rozsudku] rozhodnuto už před procesem a kdesi jinde než v soudní síni.
Antonymes
- mimosoudní
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.