inzult
Tchèque
Étymologie
- Du latin insultus.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | inzult | inzulty |
| Vocatif | inzulte | inzulty |
| Accusatif | inzult | inzulty |
| Génitif | inzultu | inzultů |
| Locatif | inzultu | inzultech |
| Datif | inzultu | inzultům |
| Instrumental | inzultem | inzulty |
inzult \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Insulte, offense.
- Portréty královské rodiny: Carlos IV., odulý a netečný, podobný nafoukanému, tupému ouřadovi; královna Maria Luisa, vzteklých a pichlavých očí, ošklivá drbna a zlá fuchtle; jejich famílie, znuděná, drzá a protivná. Goyovy portréty králů jsou tak trochu inzult. — (Karel Čapek, Výlet do Španěl)
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- Portréty královské rodiny: Carlos IV., odulý a netečný, podobný nafoukanému, tupému ouřadovi; královna Maria Luisa, vzteklých a pichlavých očí, ošklivá drbna a zlá fuchtle; jejich famílie, znuděná, drzá a protivná. Goyovy portréty králů jsou tak trochu inzult. — (Karel Čapek, Výlet do Španěl)
- (Nosologie) Attaque.
- cévní mozkový inzult.
Synonymes
- (En bon tchèque) urážka
Apparentés étymologiques
- inzultovat
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.