flektivní
Tchèque
Étymologie
- Dérivé savant du latin flecto (« fléchir »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | flektivní | |||
vocatif | flektivní | ||||
accusatif | flektivního | flektivní | |||
génitif | flektivního | flektivní | flektivního | ||
locatif | flektivním | flektivní | flektivním | ||
datif | flektivnímu | flektivní | flektivnímu | ||
instrumental | flektivním | flektivní | flektivním | ||
pluriel | nominatif | flektivní | |||
vocatif | flektivní | ||||
accusatif | flektivní | ||||
génitif | flektivních | ||||
locatif | flektivních | ||||
datif | flektivním | ||||
instrumental | flektivními |
flektivní \Prononciation ?\
- Flexionnel.
- Ve flektivních jazycích je pád jedním z hlavních prostředků, jak vyjádřit vztahy ve větě.
- Dans les langues flexionnelles, etc.
- Ve flektivních jazycích je pád jedním z hlavních prostředků, jak vyjádřit vztahy ve větě.
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.