řetěz

Worttrennung:

ře·těz

Aussprache:

IPA: [ˈr̝ɛcɛs]

Hörbeispiele:  řetěz ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Reihe aus beweglichen, ineinandergefügten Gliedern: Kette

[2] Reihe von einzelnen Personen, Dingen oder Erscheinungen, die einer Gruppe angehören: Kette

Synonyme:

[1] řetězec

[2] řetězec, kordon

Verkleinerungsformen:

[1] řetízek

Beispiele:

[1] Kolem krku měla zlatý řetěz.

Sie hatte eine goldene Kette um den Hals.

[1] Pes se zase utrhl ze řetězu.

Der Hund riss sich wieder von der Kette los.

[2] Řetěz ostrovů se nachází v Indickém oceánu.

Die Inselkette liegt im Indischen Ozean.

Redewendungen:

[1, 2] nejslabší článek řetězu (das schwächste Glied der Kette)

[1] utrhnout se ze řetězu (sich von der Kette losreißen, übertragen: sich von allen Zwängen befreien, ausflippen)

[2] dát si hubu na řetěz (die Zunge im Zaum halten)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kotevní řetěz (Ankerkette), sněhový řetěz (Schneekette), článek řetězu (Kettenglied)

[1] řetěz řinčí, chrastí (die Kette klirrt, rasselt)

[2] lidský řetěz (Menschenkette); řetěz obchodů, světel (Ladenkette, Lichterkette)

Wortbildungen:

řetězový

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „řetěz“

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „řetěz“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „řetěz“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „řetěz“

[1, 2] centrum - slovník: „řetěz“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „řetěz“