snacha

snacha (Tschechisch)

Substantiv, f
Singular Plural
Nominativ snacha snachy
Genitiv snachy snach
Dativ snaše snachám
Akkusativ snachu snachy
Vokativ snacho snachy
Lokativ snaše snachách
Instrumental snachou snachami

Worttrennung:

sna·cha

Aussprache:

IPA: [ˈsnaxa]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Ehefrau des Sohnes

Männliche Wortformen:

[1] zeť

Oberbegriffe:

[1] příbuzný

Beispiele:

[1] Proč snacha tak nenávidí tchýni?
Warum hasst die Schwiegertochter die Schwiegermutter so?

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] snachy a tchyně

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „snacha“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „snacha“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „snacha“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „snacha“
[1] centrum - slovník: „snacha“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „snacha“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.