obyvatel

obyvatel (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, belebt
Singular Plural
Nominativ obyvatel obyvatelé
Genitiv obyvatele obyvatel
obyvatelů
Dativ obyvatelovi
obyvateli		 obyvatelům
Akkusativ obyvatele obyvatele
Vokativ obyvateli obyvatelé
Lokativ obyvatelovi
obyvateli		 obyvatelích
Instrumental obyvatelem obyvateli

Worttrennung:

oby·va·tel

Aussprache:

IPA: [ˈɔbɪvatɛl]
Hörbeispiele:  obyvatel (Info)

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas bewohnt: Einwohner, Bewohner, Insasse

Weibliche Wortformen:

[1] obyvatelka

Unterbegriffe:

[1] nájemník

Beispiele:

[1] Počet obyvatel hlavní města Praha je asi 1 200 000 osob.
Die Anzahl der Bewohner der Hauptstadt Prag beträgt ungefähr 1 200 000 Personen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] obyvatel domu — Hausbewohner, místní obyvatel — Einheimischer

Wortbildungen:

obyvatelský, obyvatelný, obyvatelstvo, obyvatelnost

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obyvatel“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obyvatel“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obyvatel“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obyvatel“
[1] centrum - slovník: „obyvatel“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „obyvatel“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.