zmar
Tchèque
Étymologie
- Déverbal de zmařit.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | zmar | zmary |
| Vocatif | zmare | zmary |
| Accusatif | zmar | zmary |
| Génitif | zmaru | zmarů |
| Locatif | zmaru | zmarech |
| Datif | zmaru | zmarům |
| Instrumental | zmarem | zmary |
zmar \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Ruine, destruction, anéantissement.
- Kde domov můj,
kde domov můj?
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj! — (Hymne tchèque.) - Na Haiti míří pomoc. Tam však vládne chaos a zmar.
- L'aide [humanitaire] arrive en Haïti. Le chaos et la ruine y règnent.
- Kde domov můj,
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.