vězeň

Tchèque

Étymologie

Substantivation du participe passif de vězet, du protoslave *vęzieti (→ voir więzienie, prison, en polonais), lui-même forme de *vęzati qui donne vázat (« lier »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vězeň	vězni ou vězňové
Vocatif	vězni	vězni ou vězňové
Accusatif	vězně	vězně
Génitif	vězně	vězňů
Locatif	vězni ou vězňovi	vězních
Datif	vězni ou vězňovi	vězňům
Instrumental	vězněm	vězni

vězeň \Prononciation ?\ masculin animé (équivalent féminin : vězenkyně)

Prisonnier.
- Charita pečuje o propuštěné vězně. — (Denik.cz)
  Un organisme de charité s'occupe des prisonniers remis en liberté.
- bývalí vězňové si připomněli osvobození koncentračního tábora.

Apparentés étymologiques

věznit, uvěznit (emprisonner)
vězení (emprisonnement)
- vězeňský
věznice (prison)
věznitel

Références

Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.