volný

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave ; comparez avec le russe вольный, le polonais wolny, etc. Dérivé [1] de vůle, « volonté ».

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

volný volná volné
vocatif

volný volná volné
accusatif

volného volný volnou volné
génitif

volného volné volného
locatif

volném volné volném
datif

volnému volné volnému
instrumental

volným volnou volným
pluriel nominatif

volní volné volná
vocatif

volní volné volná
accusatif

volné volná
génitif

volných
locatif

volných
datif

volným
instrumental

volnými

volný \ˈvɔlniː\ (comparatif : volnější, superlatif : nejvolnější)

  1. Libre, inoccupé.
  2. Ample, qui laisse les mouvements libres.
    • volnější střih pláště.

Synonymes

Antonymes

Dérivés

Prononciation

  • tchèque : écouter « volný [ˈvɔlniː] »

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.