siný

Voir aussi : siny

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave синь, sinъ  bleu pâle ») qui donne siny (« bleu pâle ») en polonais, син, sin (« bleu ») en bulgare, синий, sínij (« bleu foncé ») en russe ; plus avant, apparenté à shine (« briller ») en anglais[1]. Voir prosinec (« décembre »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

siný siná siné
vocatif

siný siná siné
accusatif

siného siný sinou siné
génitif

siného siné siného
locatif

siném siné siném
datif

sinému siné sinému
instrumental

siným sinou siným
pluriel nominatif

siní siné siná
vocatif

siní siné siná
accusatif

siné siná
génitif

siných
locatif

siných
datif

siným
instrumental

sinými

siný \sɪniː\ (comparatif : sinější, superlatif : nejsinější)

  1. Bleuâtre, azuré, bleuté.
    • Ó jaro, ó máji,
      jaký to ruch,
      jak zmlazena země,
      jak siný vzduch!
       (Julius Zeyer, Z jara)
      …Quel air bleuté !
    • Noc šerá byla, lesů černé stíny se temněly jak hradby obzoru, a v bystrých proudech hučel ze hlubiny tlum prapodivných vážných hovorů; kruh měsíce byl zádumčivě siný a bledé světlo sypal na horu, kdes v daleku se bolně ozval časem pták opuštěný pronikavým hlasem.  (Karel Václav Rais, Z domova)

Synonymes

  • namodralý

Dérivés

  • sinat, bleuir, prendre une couleur cadavérique
  • sinalý

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.