samozřejmý

Tchèque

Étymologie
De zřejmý (« manifeste ») avec le préfixe samo-.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

samozřejmý samozřejmá samozřejmé
vocatif

samozřejmý samozřejmá samozřejmé
accusatif

samozřejmého samozřejmý samozřejmou samozřejmé
génitif

samozřejmého samozřejmé samozřejmého
locatif

samozřejmém samozřejmé samozřejmém
datif

samozřejmému samozřejmé samozřejmému
instrumental

samozřejmým samozřejmou samozřejmým
pluriel nominatif

samozřejmí samozřejmé samozřejmá
vocatif

samozřejmí samozřejmé samozřejmá
accusatif

samozřejmé samozřejmá
génitif

samozřejmých
locatif

samozřejmých
datif

samozřejmým
instrumental

samozřejmými

samozřejmý \Prononciation ?\

  1. Évident.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.