rozhořčený

Tchèque

Étymologie

De rozhořčit, rozhořčen et .

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

rozhořčený rozhořčená rozhořčené
vocatif

rozhořčený rozhořčená rozhořčené
accusatif

rozhořčeného rozhořčený rozhořčenou rozhořčené
génitif

rozhořčeného rozhořčené rozhořčeného
locatif

rozhořčeném rozhořčené rozhořčeném
datif

rozhořčenému rozhořčené rozhořčenému
instrumental

rozhořčeným rozhořčenou rozhořčeným
pluriel nominatif

rozhořčení rozhořčené rozhořčená
vocatif

rozhořčení rozhořčené rozhořčená
accusatif

rozhořčené rozhořčená
génitif

rozhořčených
locatif

rozhořčených
datif

rozhořčeným
instrumental

rozhořčenými

rozhořčený \Prononciation ?\ (comparatif : rozhořčenější, superlatif : nejrozhořčenější)

  1. Indigné.
    • rozhořčený dav, foule en colère.

Dérivés

  • rozhořčeně

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.