nájemní

Tchèque

Étymologie

De nájem (« loyer, location ») avec le préfixe suffixe -ní. Voir nájemný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

nájemní
vocatif

nájemní
accusatif

nájemního nájemní
génitif

nájemního nájemní nájemního
locatif

nájemním nájemní nájemním
datif

nájemnímu nájemní nájemnímu
instrumental

nájemním nájemní nájemním
pluriel nominatif

nájemní
vocatif

nájemní
accusatif

nájemní
génitif

nájemních
locatif

nájemních
datif

nájemním
instrumental

nájemními

nájemní \Prononciation ?\

  1. Locatif, de loyer, de location.
    • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
      La location est un type d'engagement issu d'un contrat locatif. Etc.

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.