chrám

Apparenté à chrom en bas-sorabe, au russe хоромы : « bâtisse, maison » ; plus avant à Schirm en allemand, peut-être apparenté à krám.

chrám masculin inanimé

1. (Religion) Temple, basilique, tout lieu de culte d'importance, chrétien ou non.
   • Lev III. roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské.
   • Židé věří, že v „onen den“ (blíže neupřesněná budoucnost, popř. označení budoucího světa) bude Jeruzalémský chrám znovu vybudován mesiášem.

• chrámový

• tchèque : écouter « chrám [Prononciation ?] »

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie