Tábor

Voir aussi : Tabor, tábor, tabor

Français

Étymologie

Du tchèque Tábor.

Nom propre

Nom propre
Tábor
\ta.bɔʁ\

Tábor \ta.bɔʁ\ masculin singulier

  1. (Géographie) Ville et chef-lieu de la région de Bohême centrale, en Tchéquie.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Variantes

Traductions

Voir aussi

  • Tábor sur l’encyclopédie Wikipédia

Tchèque

Étymologie

(Montagne de Galilée) Du latin Thabor.
(Ville de Bohême) (1420) Les linguistes diffèrent sur l’étymon de ce toponyme dont la création remonte aux hussites.
  1. De tábor (« camp »).
  2. Nommé par les hussites en l’honneur du mont Thabor, en Galilée.

Nom propre 1

Cas Singulier
Nominatif Tábor
Vocatif Tábore
Accusatif Tábor
Génitif Táboru
Locatif Táboru
Datif Táboru
Instrumental Táborem

Tábor \taːbɔr\ masculin inanimé

  1. (Géographie) Thabor, montagne de Galilée.
    • Hora Tábor je poprvé zmíněna v Bibli v knize Jozue.

Nom propre 2

Cas Singulier
Nominatif Tábor
Vocatif Tábore
Accusatif Tábor
Génitif Táboru
Locatif Táboru
Datif Táboru
Instrumental Táborem

Tábor \taːbɔr\ masculin inanimé

  1. (Géographie) Tábor.
    • Roku 1420 vytáhl s Petrem ze Šternberka, Jindřichem z Hradce a jinými s vojskem dobře ozbrojeným do pole, a dobyvše na Husitech města Písku obrátili se odtud proti Žižkovi, který táhl od Plzně na Tábor.  (Vlastenský slovník historický, 1877)

Gentilés et adjectifs correspondants

Dérivés

  • táborita, táboritka  taborite »)
  • Táborsko

Voir aussi

  • Tábor sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.