rozkulačení

From Russian раскула́чение (raskuláčenije). Morphologically from the passive participle rozkulačen + inflectional suffix -í.

• IPA^(key): [ˈroskulat͡ʃɛɲiː]
• Rhymes: -ɛɲiː
• Hyphenation: roz‧ku‧la‧če‧ní

rozkulačení n

1. (derogatory, historical, singular only) dekulakization, finishing the process of deculacization (the communist repression of wealthy peasants or farmers including collectivization of their property) [since 20th c.]
   • 1978, Jiří Procházka, “Vrah se skrývá v poli”, in Hon na lišku‎, Praha: Československý spisovatel, page 82:

     […] nakonec přišel tvrdý úder do řad těch, co byli proti. Bezpečnost udělala přepadovou prohlídku u největšího sedláka ve vsi, Václava Zahradníka, a našla v jeho statku zatajené zásoby obilí, mouky, kůží, textilního a průmyslového zboží. Vypadalo to na rozkulačení a soud, než však k tomu mohlo dojít, starý Zahradník se oběsil ve stodole i se svou ženou.

     […] finally a hard blow against those opposing came. The police made a raid at the biggest farmer in the village, Václav Zahradník, and found secret reserves of grain, flour, leather, and textile and industrial goods in his farm. It seemed he is going to be a subject of dekulakization, but before it could happen, the old Zahradník and his wife hanged themselves in the barn.

The English term dekulakization is equivalent to two slightly different Czech terms: rozkulačování, which refers to the process of collectivizing the property of a farmer or farmers generally being in progress, or rozkulačení, which refers to the finished process.

• dekulakizace

For related terms see kulak.

• rozkulačení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu

rozkulačení

1. masculine animate plural nominative of rozkulačený

rozkulačení

1. masculine animate plural nominative of rozkulačený