rozkulačený

From Russian раскула́ченный (raskuláčennyj). Morphologically from rozkulačit +‎ -ený.

• IPA^(key): [ˈroskulat͡ʃɛniː]
• Rhymes: -ɛniː
• Hyphenation: roz‧ku‧la‧če‧ný

rozkulačený (not comparable)

1. (historical) Of a property of a farmer or peasant: dekulakized, collectivized by force. [since 20th c.]
   • 1990, Milan Jungmann, Průhledy do české prózy‎, Praha: Evropský kulturní klub, →ISBN, page 39:

     Dožívá jako dozorce v malé zoo truchlivý život rozkulačeného sedláka […]

     As a guard in a small zoo he lives a sad life of a dekulakized farmer […]

2. (historical) Of a farmer or peasant: dekulakized, having been the subject of forced collectivization and dekulakization. [since 20th c.]
   • 1999, Rio Preisner, O životě a smrti konzervatismu‎, →ISBN, page 10:

     Jenže mužici dali přednost revoluci, která jim slibovala půdu z rozkulačených statků.

     However, poor peasants preferred revolution, which promised them land from dekulakized farms.

rozkulačený

1. (historical) A dekulakized farmer or peasant, one who has been a subject of forced collectivization and dekulakization. [since 20th c.]
   • 2012, Petr Kokaisl; Amirbek Usmanov, Dějiny Kyrgyzstánu očima pamětníků. 1917–1938‎, Praha: Nostalgie, →ISBN, page 71:

     Ani tím honba za nepřítelem neskončila – děti a vnuci rozkulačených pak měli většinou celý život cejch příbuzných „nepřátel státu“.

     The pursuit of the enemy has not ended with this either – children and grandchildren or the dekulakized people were stigmatized as relatives of the "enemies of state".

For related terms see kulak.

• rozkulačený in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu