časovat

Worttrennung:

ča·so·vat

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃasɔvat]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Linguistik: die grammatischen Formen eines Verbs bilden; konjugieren, flektieren

[2] einen bestimmten Zeitpunkt oder Zeitraum für etwas bestimmen; timen, zeitlich beschränken, zeitlich auslösen, zeitlich festlegen

Herkunft:

von tschechisch „čas“

Synonyme:

[1] konjugovat, načasovat, ohýbat

[2] načasovat

Beispiele:

[1] Musel jsem časovat sloveso v rozkazovacím způsobu přítomného času.

Ich musste das Verb im Imperativ Präsens konjugieren.

[2] Výstavu záměrně časujete na prázdniny a dovolené?

Legen Sie den Zeitraum für die Ausstellung absichtlich mit der Ferien- und Urlaubszeit fest?

Wortbildungen:

načasovat, pročasovat, vyčasovat

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „časovat“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „časovati“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „časovati“

[1, 2] seznam - slovník: „časovat“

[1, 2] centrum - slovník: „časovat“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „časovat“