řád

Voir aussi : RaD, Rad, rad, rád, råd, räd, řad, raď, řaď,

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave рѩдъ, rędъ qui donne rząd en polonais, ряд, rjad en russe, riad en slovaque, ред en bulgare, red en slovène et serbo-croate ; plus avant, du protoslave *red que certains linguistes rapprochent du latin ordo.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif řád řády
Vocatif řáde řády
Accusatif řád řády
Génitif řádu řádů
Locatif řádu řádech
Datif řádu řádům
Instrumental řádem řády

řád \r̝aːt\ masculin

  1. Ordre, état de ce qui est ordonné, rangé.
    • Ve všem, co dělal, měl přísný řád.
  2. Toute chose qui présente une régularité, règlement.
    • školní řád, jízdní řád.
  3. Ordre chevaleresque, militaire.
    • Za svůj hrdinský výkon obdržel od královny rytířský řád.
  4. Ordre religieux.
    • Ačkoli nebyl přesvědčeným křesťanem, vstoupil do františkánského řádu, aby se vyhnul světské moci krále.
  5. Ordre biologique.
    • Pes patří z biologického hlediska do řádu šelem.
  6. (Mathématiques) Ordre, ratio.
    • Vzdálenost Slunci nejbližší a nejvzdálenější planety sluneční soustavy se pohybuje v řádu desítek astronomických jednotek.

Synonymes

ordre, état de ce qui est rangé

Antonymes

Dérivés

Vocabulaire apparenté par le sens

Prononciation

  • tchèque : écouter « řád [r̝aːt] »
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.