reptat

Voir aussi : reptât

Latin

Forme de verbe

reptat \Prononciation ?\

  1. Troisième personne du singulier de l'indicatif présent de repto.

Tchèque

Étymologie

D’une onomatopée → voir breptat.

Verbe

reptat \Prononciation ?\ imperfectif

  1. Rouspéter, se plaindre, râler, maugréer, renauder.
    • Jak je to se špatnou vládou? Není to pouze skutečnost, že vláda nenaslouchá lidem, že se jim nedaří dobře, že reptají a nadávají na poměry. Jsou nespokojeni, že rostou státní i soukromé dluhy, že krachují drobní i velcí podnikatelé, že roste nezaměstnanost, atd. Špatná vláda nemá a ani se nesnaží vytvořit dlouhodobou a praktickou strategii hospodářského a společenského rozvoje a její plány většinou nepřesahují délku jednoho jedinného volebního období. Špatná vláda se pozná i podle toho, nakolik toleruje arogantní chování jednotlivých politiků na veřejnosti i v soukromí a nakolik akceptuje jejich soukromý život, který je v rozporu nejen s desaterem, ale i obecnou morálkou.  (Jan Benda, Korupce)
      (…) le gouvernement n'écoute pas les plaintes des citoyens les plus faibles et les plus défavorisés. Etc.

Variantes

Synonymes

Dérivés

  • reptání

Conjugaison

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.