poručík

Tchèque

Étymologie

Comparez avec le polonais porucznik, de poručit, « commander », le radical du mot est ruka, « main ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif poručík poručíci
ou poručíkové
Vocatif poručíku poručíci
ou poručíkové
Accusatif poručíka poručíky
Génitif poručíka poručí
Locatif poručíkovi
ou poručíku
poručících
Datif poručíkovi
ou poručíku
poručíkům
Instrumental poručíkem poručíky

poručík \Prononciation ?\ masculin animé

  1. (Militaire) Lieutenant.
    • Poručík Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marocký sultán? To je odbytá veličina, utřel si pot z čela, a dívaje se zakalenýma očima na Švejka, zabručel: "Takhle jsem se ani v zimě nepotil. Souhlasíte s tím? Rozumíte mně?"  (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1925)

Apparentés étymologiques

  • nadporučík, premier lieutenant
  • podporučík, sous-lieutenant

Voir aussi

  • poručík sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.