pláň

Voir aussi : PLAN, Plan, plan, plán

Tchèque

Étymologie

Mot d’origine latine planus. La date d’entrée du mot en tchèque est incertaine : peut-être un emprunt direct au latin suivant la christianisation, ou emprunt au français via l’allemand, lors des invasions napoléoniennes.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif pláň plá
Vocatif pláni plá
Accusatif pláň plá
Génitif plá plá
Locatif pláni pláních
Datif pláni pláním
Instrumental plá pláněmi

pláň \Prononciation ?\ féminin

  1. Plan.
  2. Plaine.
  3. Friches.
  4. Jachère.
  5. Sol (cultivable).
  6. Plante sauvage.

Références

  • Etymologický slovník jazyka staroslověnského (9) - mr`kati-obrěsti, Petr Peňáz, nakl. Academia, vyd. 1., Praha, 2009.
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
  • Nový akademický slovník: Cizích slov A-Ž, nakl. Academia, Praha, 2007.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.