orgán

Voir aussi : Organ, organ, òrgan

Tchèque

Étymologie
Via l'allemand Organ, du latin organum.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif orgán orgány
Vocatif orgáne orgány
Accusatif orgán orgány
Génitif orgánu orgánů
Locatif orgánu orgánech
Datif orgánu orgánům
Instrumental orgánem orgány

orgán \ɔrɡaːn\ masculin

  1. (Anatomie) Organe.
    • orgány dutiny břišní.
    1. Ellipse de pohlavní orgán → voir pohlavní, sexe, synonyme : přirození.
  2. (Politique) Organe.
    • Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. — (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7.)

Dérivés
  • orgánový

Apparentés étymologiques

Voir aussi
  • orgán sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.