nájemce
Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | nájemce | nájemci ou nájemcové |
| Vocatif | nájemce | nájemci ou nájemcové |
| Accusatif | nájemce | nájemce |
| Génitif | nájemce | nájemců |
| Locatif | nájemci ou nájemcovi |
nájemcích |
| Datif | nájemci ou nájemcovi |
nájemcům |
| Instrumental | nájemcem | nájemci |
nájemce \Prononciation ?\ masculin animé (équivalent féminin : nájemkyně)
- Locataire.
- Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
Synonymes
- nájemník
Antonymes
- pronajímatel, bailleur
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.