mucha
: Mucha
Français
Forme de verbe
Voir la conjugaison du verbe mucher | ||
---|---|---|
Indicatif | ||
Passé simple | ||
il/elle/on mucha | ||
mucha \my.ʃa\
- Troisième personne du singulier du passé simple de mucher.
Polonais
Étymologie
- Du vieux slave мѹха, muxa.
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « mucha [Prononciation ?] »
Tchèque
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | mucha | muchy |
Vocatif | mucho | muchy |
Accusatif | muchu | muchy |
Génitif | muchy | much |
Locatif | muše | muchách |
Datif | muše | muchám |
Instrumental | muchou | muchami |
mucha \mʊxa\ féminin
- (Désuet) (Dialectal) Variante de moucha.
- Na muchách, pavoucích a jiném hmyzu ve vodě utopeném, na hlemýždích, žábách a mlocích ve vodě hnijících a vůbec na zvířecích i rostlinných látkách do vody spadlých žije plíseň vodní. — (Václav Kořánek: Rozličné houby)
- Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zeleným prútečkem muchy mu oháňá. — (František Bartoš: Žárlivеc z Kytice z národních písní moravských)
- Na muchách, pavoucích a jiném hmyzu ve vodě utopeném, na hlemýždích, žábách a mlocích ve vodě hnijících a vůbec na zvířecích i rostlinných látkách do vody spadlých žije plíseň vodní. — (Václav Kořánek: Rozličné houby)
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.