kštice

Tchèque

Étymologie

Du plus ancien kčicě, du vieux slave *kъčica diminutif de *kyka (« cheveux ») apparenté à kučera (« boucle, mèche bouclée »)[1], au slovaque štica (« chevelure »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kštice kštice
Vocatif kštice kštice
Accusatif kštici kštice
Génitif kštice kštic
Locatif kštici kšticích
Datif kštici kšticím
Instrumental kšticí kšticemi

kštice \kʃcɪt͡sɛ\ féminin

  1. Touffe, toupet de cheveux, chevelure.
    • Hluboko až pod pás táhly se jí po těle měkké, hedvábné její kadeře, zachytnuvší se lehkou, rozevlátou svojí kšticí na vyzdvižené vlně potrhujících sebou kyčlí. Shrnula za malé ouško uvolněné praménky a levou rukou, ve které držela větvičku břízy, pohladila se po temeni hlavy vzad.  (Vilém Mrštík, Pohádka máje)

Quasi-synonymes

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.