kuplíř
Tchèque
Étymologie
- De l’allemand Kuppler, apparenté à coupleur en français.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kuplíř | kuplíří |
| Vocatif | kuplíři | kuplíři |
| Accusatif | kuplíře | kuplíře |
| Génitif | kuplíře | kuplířů |
| Locatif | kuplíři | kuplířích |
| Datif | kuplíři | kuplířům |
| Instrumental | kuplířem | kuplíři |
kuplíř \kʊpliːr̝̊\ masculin animé (équivalent féminin : kuplířka)
- Proxénète, maquereau.
- „Ty svině jedna, když prodáváš svoje tělo a pášeš smrtelnej hřích, nemyslí si, že ten tvůj nějakej šesták mně pomůže. Já nejsem žádnej kuplíř, nestoudná běhno. Já to dělám jedině z outrpnosti k tobě…“ — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- „Ty svině jedna, když prodáváš svoje tělo a pášeš smrtelnej hřích, nemyslí si, že ten tvůj nějakej šesták mně pomůže. Já nejsem žádnej kuplíř, nestoudná běhno. Já to dělám jedině z outrpnosti k tobě…“ — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
Synonymes
Dérivés
- kuplířský
- kuplířství
Apparentés étymologiques
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.