kozelec

Tchèque

Étymologie

Apparenté[1] à kotoul (« galipette, roulade »), kotrmelec (« tournure ») qui fait dialectalement kotelec et rapprochement populaire avec kozel (« bouc ») avec le suffixe -ec ; comparer avec kozlík (« cheval d'arçon »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kozelec kozelce
Vocatif kozelče kozelce
Accusatif kozelec kozelce
Génitif kozelce kozel
Locatif kozelci kozelcích
Datif kozelci kozelcům
Instrumental kozelcem kozelci

kozelec \kɔzɛlet͡s\ masculin inanimé

  1. Camisole de force.
    • Jednou se pamatuji, že mně scházelo při takové přehlídce dvacet knoflíků u mundúru a že mě zavřeli za to na čtrnáct dní do ajnclíku a dva dni jsem ležel jako lazar, svázanej do kozelce. Ale disciplína na vojně musí být, jinak by si nikdo nedělal z ničeho nic.  (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Voir aussi

  • kozelec sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.