kování

Tchèque

Étymologie
De kovat (« forger ») avec le suffixe -ání.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kování kování
Vocatif kování kování
Accusatif kování kování
Génitif kování kování
Locatif kování kováních
Datif kování kováním
Instrumental kováním kováními

kování \kɔvaːɲiː\ neutre

  1. Forgeage, action de forger.
    • kování meče, forgeage d’une épée.
  2. Produit forgé, ferrure.
    • Truhla je novodobá, ale kování pochází ze 17. století, le coffre est neuf mais la ferrure est du XVIIe siècle.

Synonymes

Paronymes

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.