knuta
Tchèque
Étymologie
- Du russe кнут, knout (« fouet »).
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | knuta | knuty |
Vocatif | knuto | knuty |
Accusatif | knutu | knuty |
Génitif | knuty | knut |
Locatif | knutě | knutách |
Datif | knutě | knutám |
Instrumental | knutou | knutami |
knuta \knʊta\ féminin
- Knout.
- Bití knutou sloužilo k vynucení přiznání při výslechu nebo jako těžší trest.
- (Figuré) Oppression, tyrannie, traitement cruel.
- Uprchlíci podávali svědectví o utrpení pod knutou diktátora.
Vocabulaire apparenté par le sens
- bič (« fouet »)
- krutovláda (« domination cruelle »)
Dérivés
- knutový
Apparentés étymologiques
Voir aussi
- knuta sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Cet article est issu de
Wiktionary.
Le texte est sous licence Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.