kelímek

Tchèque

Étymologie

(XIXe siècle) Du polonais kielimka  poterie »), mot d’origine orientale → voir kil (« argile ») en turc, گل, gel (id.) en persan.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kelímek kelímky
Vocatif kelímku kelímky
Accusatif kelímek kelímky
Génitif kelímku kelím
Locatif kelímku kelímcích
ou kelímkách
Datif kelímku kelímkům
Instrumental kelímkem kelímky

kelímek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Gobelet.
    • Jednorázově uzavíratelné kelímky se používají nejčastěji pro balení jogurtů, smetany, dalších mléčných výrobků.

Voir aussi

  • kelímek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.