houba

Français

Étymologie

Il s’agit d’une onomatopée.

Onomatopée

houba \hu.ba\ invariable

  1. Cri du Marsupilami.

Prononciation

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave гѫба, gǫba qui donne (avec des suffixes diminutifs équivalent à hubka) губка, gubka en russe, gąbka en polonais ; lui est apparenté le lituanien gémbė

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif houba houby
Vocatif houbo houby
Accusatif houbu houby
Génitif houby hub
Locatif houbě houbách
Datif houbě houbám
Instrumental houbou houbami

houba féminin

  1. (Mycologie) Champignon.
    • V nedalekém lese roste mnoho hub.
      Beaucoup de champignons poussent dans le bois voisin.
  2. (Zoologie) Éponge.
    • Některé houby mají tělo vyztužené jehlicemi z uhličitanu vápenatého.
  3. Éponge (pour le lavage).
    • houba na mytí tabule.
      éponge pour laver le tableau noir.
  4. (Familier, uniquement au pluriel) Rien.
    • V kasičce mám houby.
      Je n’ai rien en caisse.
  5. (Familier) Sorte de panaché fait de vin mélangé à du coca.
    • Jsem se opil houbou a pak jsem se pozvracel.
      Je me suis murgé au vin-coca et j’ai tout vomi.

Dérivés

  • houbař, ramasseur de champignons
  • houby!, que dalle !
  • houbelec
  • houbička
  • houbovitý

Hyponymes

Prononciation

  • tchèque : écouter « houba [ɦɔʊ̯ba] »

Paronymes

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie

Voir aussi

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.