halit

Tchèque

Étymologie

(Nom) De l'allemand Halit.
(Verbe) Le verbe simple est un néologisme, en vieux tchèque comme dans les autres langues slaves, il n’existe que sous forme composée, l’alternance vocalique sur la base du radical *gol (→ voir holý et holit, « nu, raser ») est régulière et le sens moderne est passé de odgaliti, razgaliti « dévoiler, dénuder » au verbe simple halit « voiler, couvrir, cacher ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif halit hality
Vocatif halite hality
Accusatif halit hality
Génitif halitu halitů
Locatif halitu halitech
Datif halitu halitům
Instrumental halitem hality

halit \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Halite.
    • Průmyslově významná ložiska halitu vznikala v teplých oblastech vysrážením z mořské vody v zátokách, které byly od otevřeného moře odděleny hrází nebo byly s ním spojeny úzkým průlivem.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Verbe

halit \Prononciation ?\ imperfectif (perfectif : zahalit) (voir la conjugaison)

  1. Voiler, envelopper, couvrir, cacher.
    • mlhy halily kraj.
      le brouillard recouvrait la campagne.
    • I když se ještě choulíme do kabátů a halíme se do teplých svršků, výrobci spodního prádla už představují jarní kolekce.

Dérivés

  • halení, action de voiler
  • odhalit, dévoiler
  • rozhalit
  • zahalit

Voir aussi

  • halit sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.