brnět

Tchèque

Étymologie

Apparenté à břinkat (« cliqueter »), brnkat (« faire résonner, pincer des corder »), brnknout (« faire sonner, passer un coup de fil ») ; d’une onomatopée.

Verbe

brnět \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)

  1. Bourdonner.
    • V očích mě pálilo, ve spáncích brnělo, ale držel jsem dolní ret pevně mezi zuby.  (Karel Matěj Čapek-Chod, Ševcem!)
      …mes tempes bourdonnaient, mais…
  2. Fourmiller, démanger.
    • Helenka vstala […]. Byla celá jako schroumena, levá ruka ji bolela, do levé šlapky, když na ni stoupla, jakoby jehličky vrážel… hvízdla bolestí […]. Brněla ji celá polovička těla.  (Vilém Mrštík, Pohádka máje)
      …La moitié de son corps la démangeait.

Dérivés

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Sharealike. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.