zhovadit

Czech

Pronunciation

IPA^(key): [ˈzɦovaɟɪt]

Verb

zhovadit pf

(rare, derogatory) to imbrute, to brutalise
- 1863, Václav Zelený, tr. TB Macaulay Dějiny anglické, Díl čtvrtý, I.L. Kober, page 444:
  Anglická politika, pravil, prý je tak úplně zhovadila, že prý se mohou sotva nazývati tvory lidskými.
  The English policy, he said, had so completely brutalised them, that they could hardly be called human beings. (Chapter XV, III.522–523)

Conjugation

Conjugation

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zhovadím	zhovadíme	—	zhovaďme
2nd person	zhovadíš	zhovadíte	zhovaď	zhovaďte
3rd person	zhovadí	zhovadí	—	—

The verb zhovadit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zhovadil	zhovadili	zhovaděn	zhovaděni
masculine inanimate	zhovadil	zhovadily	zhovaděn	zhovaděny
feminine	zhovadila	zhovadily	zhovaděna	zhovaděny
neuter	zhovadilo	zhovadila	zhovaděno	zhovaděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zhovadiv
feminine + neuter singular	—	zhovadivši
plural	—	zhovadivše

Related terms

hovado
hovadí
hovadný
hovadina
hovadský
hovadsky
hovadskost
hovadství
zhovaděti
zhovadilec
zhovadilost
zhovadilý
zhovadile

Further reading

zhovaditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
zhovaditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.