topit

Albanian

Etymology

Borrowed from Serbo-Croatian topiti (to melt (down)).

Verb

topit (first-person singular past tense topita, participle topitur)

  1. I make blunt, wear out, hold back

Czech

Pronunciation

  • (file)
  • IPA(key): [ˈtopɪt]
  • Rhymes: -opɪt
  • Hyphenation: to‧pit

Etymology 1

Verb

topit impf

  1. (intransitive) to stoke
    Řežu dříví na polínka, ať má čím topit maminka.

Conjugation

Derived terms

  • otop
  • potopit
  • protopení
  • protopený
  • protopit
  • přetopení
  • přetopený
  • přetopit
  • přitopení
  • přitopený
  • přitopit
  • roztopení
  • roztopený
  • roztopit
  • stopení
  • stopený
  • stopit
  • topenář
  • topenářský
  • topení
  • topeniště
  • topící
  • topinka
  • topivo
  • topič
  • topný
  • vytopení
  • vytopený
  • vytopit
  • zatopení
  • zatopený
  • zatopit

Etymology 2

Verb

topit impf

  1. (transitive) to drown, to kill in liquid
  2. (reflexive, used with se) to be drowning

Conjugation

Derived terms

Further reading

  • topiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • topiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.