noc

noc

1. first-person singular present indicative form of noure

From Proto-Slavic *noťь, from Proto-Indo-European *nókʷts. Cognate with Slovene noč and Serbo-Croatian noć.

• IPA^(key): /not͡s/

• audio

  (file)

• Rhymes: -ots

noc f

1. night

(times of day) část dne; svítání, ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer, soumrak, noc, půlnoc ^{(Category: cs:Times of day)}

• dobrou noc
• noční
• nočník
• ponocovat
• nocleh

• noc in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• noc in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

From Proto-Slavic *noťь, from Proto-Indo-European *nókʷts.

noc f

1. night

From Proto-Slavic *noťь, from Proto-Indo-European *nókʷts.

• IPA^(key): /ˈnɔt͡s/

noc f (diminutive nocka)

1. night

• dobru noc

noc m (plural nocs)

1. (Jersey) downpipe

From Proto-Slavic *noťь, from Proto-Indo-European *nókʷts.

• IPA^(key): /nɔt͡s/

• audio

  (file)

noc f (diminutive nocka)

1. night

• nocny, nocować, nocleg
• dobranoc

• noc in Polish dictionaries at PWN

From Proto-Slavic *noťь, from Proto-Indo-European *nókʷts.

• IPA^(key): /ˈnɔt͡s/

noc f (genitive singular noci, nominative plural noci, declension pattern of kosť)

1. night

• dobrú noc
• nočná f
• nočný
• nočník m
• nôcka f
• ponocovať
• prenocovať

• noc in Slovak dictionaries at korpus.sk