zloděj
zloděj (Tschechisch)
Substantiv, m
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| Nominativ | zloděj | zloději |
| Genitiv | zloděje | zlodějů |
| Dativ | zlodějovi zloději |
zlodějům |
| Akkusativ | zloděje | zloděje |
| Vokativ | zloději | zloději |
| Lokativ | zlodějovi zloději |
zlodějích |
| Instrumental | zlodějem | zloději |
Worttrennung:
- zlo·děj
Aussprache:
- IPA: [ˈzlɔɟɛj]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] Person, die etwas stiehlt oder stehlen möchte; Dieb, Einbrecher
Synonyme:
- [1] lupič
Weibliche Wortformen:
- [1] zlodějka
Beispiele:
- [1] Policie zadržela dvojici zlodějů, vykrádajících chaty.
- Die Polizei nahm zwei Diebe fest, die Hütten ausraubten.
- [1] Chyťte zloděje!
- Haltet den Dieb!
Sprichwörter:
- [1] Příležitost dělá zloděje. — Gelegenheit macht Diebe.
Wortfamilie:
- zlo
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zloděj“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zloděj“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zloděj“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „zloděj“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „zloděj“
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.