vykání
vykání (Tschechisch)
Substantiv, n
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | vykání | vykání |
Genitiv | vykání | vykání |
Dativ | vykání | vykáním |
Akkusativ | vykání | vykání |
Vokativ | vykání | vykání |
Lokativ | vykání | vykáních |
Instrumental | vykáním | vykáními |
Worttrennung:
- vy·ká·ní
Aussprache:
- IPA: [ˈvɪkaːɲiː]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Herkunft:
Gegenwörter:
- [1] tykání
Beispiele:
- [1]
Charakteristische Wortkombinationen:
Übersetzungen
Referenzen und weiterführende Informationen:
- [1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „vykání“
- [1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vykání“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vykání“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vykání“
- [1] centrum - slovník: „vykání“
- [1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „vykání“
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.