vlastnictví

Worttrennung:

vlast·nic·tví

Aussprache:

IPA: [ˈvlastɲɪt͡stviː]

Hörbeispiele:  vlastnictví ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Verfügungsgewalt über einen Gegenstand, eine Immobilie; Besitz, Eigentum, Eigentumsrecht

[2] jemandem etwas Gehörendes; Besitz, Eigentum

Synonyme:

[1] vlastnění, držba

[2] majetek, jmění

Oberbegriffe:

[1] právo

Beispiele:

[1] Tento výpis z listu vlastnictví je nedílnou přílohou této kupní smlouvy.

Dieser Auszug aus dem Eigentumsblatt ist untrennbarer Bestandteil dieses Kaufvertrags.

[1] Převzetím věci přechází na kupujícího vlastnictví koupené věci.

Durch die Entgegennahme der Ware geht das Eigentumsrecht an der gekauften Ware auf den Käufer über.

[2] Neexistují a zároveň na předmět koupě nebyly uplatněny žádné restituční ani jiné obdobné nároky na navrácení vlastnictví.

An den Kaufgegenstand wurden keinerlei Restitutions- oder andere ähnliche Ansprüche auf Rückgabe von Eigentum geltend gemacht und es existieren auch keine solchen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] soukromé vlastnictví — Privateigentum, vlastnictví bytu — Wohnungseigentum, vlastnictví státní — Staatseigentum

Wortbildungen:

spoluvlastnictví

Wortfamilie:

vlastník, vlastnit, vlastnický

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „vlastnictví“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vlastnictví“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vlastnictví“

[1, 2] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „vlastnictví“