původ

původ (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt
Singular Plural
Nominativ původ původy
Genitiv původu původů
Dativ původu původům
Akkusativ původ původy
Vokativ původe původy
Lokativ původu původech
Instrumental původem původy

Worttrennung:

pů·vod

Aussprache:

IPA: [ˈpuːvɔt]
Hörbeispiele:  původ (Info)

Bedeutungen:

[1] Entstehung oder Beginn von etwas: Herkunft, Ursprung
[2] Anlass oder Ursache für das Entstehen von etwas: Abstammung

Synonyme:

[1] vznik, začátek
[2] příčina

Beispiele:

[1] Možnosti přesného určení původu těchto bakterií jsou velmi omezené.
Die Möglichkeiten der genauen Bestimmung der Herkunft dieser Bakterien sind sehr beschränkt.
[2] Děkan univerzity v New Yorku je původem Čech.
Der Dekan der Universität in New York ist tschechischer Abstammung.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] země původu — Herkunftsland

Wortbildungen:

původní, původně, původce

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „původ“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „původ“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „původ“
[1, 2] centrum - slovník: „původ“
[1, 2] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „původ“

Ähnliche Wörter:

průvod, důvod
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.