obličej

obličej (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, unbelebt
Singular Plural
Nominativ obličej obličeje
Genitiv obličeje obličejů
Dativ obličeji obličejům
Akkusativ obličej obličeje
Vokativ obličeji obličeje
Lokativ obličeji obličejích
Instrumental obličejem obličeji

Worttrennung:

ob·li·čej

Aussprache:

IPA: [ˈɔblɪt͡ʃɛj]
Hörbeispiele:  obličej (Info)

Bedeutungen:

[1] Anatomie: Vorderteil des menschlichen Kopfes; Gesicht, Antlitz

Synonyme:

[1] tvář

Beispiele:

[1] Jeho obličej se rozzářil radostí.
Sein Gesicht strahlte vor Freude.

Redewendungen:

[1] dělat obličeje — Gesichter schneiden

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kyselý obličej — ein saures Gesicht

Wortbildungen:

obličejový

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „obličej“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „obličej“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „obličej“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „obličej“
[1] centrum - slovník: „obličej“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „obličej“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.