kovář

kovář (Tschechisch)

Substantiv, m, weich, belebt
Singular Plural
Nominativ kovář kováři
Genitiv kováře kovářů
Dativ kovářovi
kováři		 kovářům
Akkusativ kováře kováře
Vokativ kováři kováři
Lokativ kovářovi
kováři		 kovářích
Instrumental kovářem kováři

Worttrennung:

ko·vář

Aussprache:

IPA: [ˈkɔvaːr̝̊]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der Metall bearbeitet: Schmied

Herkunft:

Kompositum (Zusammensetzung) aus dem Substantiv kov und dem Suffix -ář

Weibliche Wortformen:

[1] kovářka

Oberbegriffe:

[1] povolání, řemeslník

Unterbegriffe:

[1] podkovář (Hufschmied)

Beispiele:

[1] Kovář je řemeslník který zpracovává kovy.
Ein Schmied ist ein Handwerker, der Metall bearbeitet.

Redewendungen:

[1] jít raději ke kováři než ke kovaříčkovi
Geh gleich zum Schmied und nicht zum Schmiedl. (Man sollte sich gleich an den Richtigen oder den Experten wenden)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] umělecký kovář (Kunstschmied)

Wortbildungen:

[1] kovářský, kovářství, kovárna, Kowarsch, hřib kovář, podkovář

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kovář“
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kovář“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kovář“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kovář“
[1] centrum - slovník: „kovář“
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikon „kovář“

Ähnliche Wörter:

kolář
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.