butik

butik (Tschechisch)

Substantiv, m
Singular Plural
Nominativ butik butiky
Genitiv butiku butiků
Dativ butiku butikům
Akkusativ butik butiky
Vokativ butiku butiky
Lokativ butiku buticích
Instrumental butikem butiky

Worttrennung:

bu·tik

Aussprache:

IPA: [ˈbʊtɪk]
Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Wirtschaft: Einzelhandelsgeschäft für Modeartikel; Boutique

Synonyme:

[1] boutique

Oberbegriffe:

[1] prodejna, obchod

Beispiele:

[1] Palmy lemují široké bulváry s drahými uměleckými krámky a butiky.
Palmen säumen die breiten Boulevards mit den teuren Kunstläden den Boutiquen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dětský butik

Übersetzungen
 

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „butik“
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „butik“
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „butik“
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.