řvát
Czech
Etymology
Panslavic. Old Czech řúti derived from Proto-Slavic *rjuti from onomatopoeic Proto-Indo-European *reu-.[1]
Pronunciation
- IPA(key): /r̝vaːt/
Audio (file)
Conjugation
Conjugation table
| Present Sg | Present Pl | Future Sg | Future Pl | Past Sg | Past Pl | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1st person | řvu | řveme | budu řvát | budeme řvát | řval/řvala/řvalo jsem | řvali/řvaly/řvala jsme |
| 2nd person | řveš | řvete | budeš řvát | budete řvát | řval/řvala/řvalo jsi | řvali/řvaly/řvala jste |
| 3rd person | řve | řvou | bude řvát | budou řvát | řval/řvala/řvalo | řvali/řvaly/řvala |
References
- řvát in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
This article is issued from
Wiktionary.
The text is licensed under Creative
Commons - Attribution - Sharealike.
Additional terms may apply for the media files.