zvířecí

Czech

Etymology

From zvíře +‎ -í.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈzviːr̝ɛt͡siː]

Adjective

zvířecí

  1. animal

Declension
declension
singular
  masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative zvířecí
genitive zvířecího zvířecí zvířecího
dative zvířecímu zvířecí zvířecímu
accusative zvířecího zvířecí
vocative zvířecí
locative zvířecím zvířecí zvířecím
instrumental zvířecím zvířecí zvířecím
plural
nominative zvířecí
genitive zvířecích
dative zvířecím
accusative zvířecí
vocative zvířecí
locative zvířecích
instrumental zvířecími, (colloquial) zvířecíma

See also

Further reading
  • zvířecí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • zvířecí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.