trojúhelník

Czech

Etymology

tři +‎ úhel +‎ -ník

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈtrojuːɦɛlɲiːk]

Noun

trojúhelník m

  1. (geometry) triangle
    Trojúhelník má tři vrcholy a tři strany. — A triangle has three vertices and three sides.
    rovnoramenný trojúhelník — isosceles triangle
    rovnostranný trojúhelník — equilateral triangle
    pravoúhlý trojúhelník — right triangle
    tupoúhlý trojúhelník — obtuse triangle

Hypernyms

Further reading
  • trojúhelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • trojúhelník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.