robě

See also: robe, Robe, røbe, robé, and róbě

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *orbъ (“servant, slave”), from Proto-Indo-European *h₃erbʰ- (“orphan, child slave or servant”).[1][2]

Pronunciation
  • IPA(key): /ˈrobjɛ/
  • Rhymes: -objɛ
  • Hyphenation: ro‧bě

Noun

robě n

  1. (literary) baby, small child [14th c.]

Declension
Declension
singular plural
nominative robě robata
genitive roběte robat
dative roběti robatům
accusative robě robata
vocative robě robata
locative roběti robatech
instrumental robětem robaty

Synonyms

Derived terms

Verb

robě

  1. present masculine singular transgressive of robit
    • 1991, Karel Čapek, “Betlém”, in O věcech obecných čili Zóon politikon‎, →ISBN:
      ...pracoval v drobném, trpělivě robě chlumy a rovinky, mírné řeky a zavřené obzory...
      (please add an English translation of this quote)

References
  1. "robě" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 596.
  2. "rab" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, Leda, 2015, →ISBN, page 576.

Anagrams
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.