parazit

parazit m

1. parasite

• parazitik

• parasit

parazit m

1. parasite

• cizopasník

• parazitní
• parazitně
• parazitovat
• parazitolog
• parazitologie
• parazitologický

• parasit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• parazit in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• parazit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Borrowed from Latin parasitus, German Parasit, French parasite.

• IPA^(key): [paraˈzit]

parazit m (plural paraziți)

1. parasite (organism)

parazit m (plural paraziți, feminine equivalent parazită)

1. parasite (person who lives on other people's efforts or expense)

From German Parasit, from Greek παράσιτος (parásitos).

• IPA^(key): /parǎziːt/
• Hyphenation: pa‧ra‧zit

paràzīt m (Cyrillic spelling пара̀зӣт)

1. parasite

• paràzītskī