pěkný

See also: pekný

Czech

Etymology

Uncertain. Possibly from Proto-Slavic *pěkrъ (cognate with Latin pulcher (“beautiful”);[1] compare also Old Church Slavonic пѣгъ (pěgŭ)). Or cognate with Old High German fēh, Ancient Greek ποικίλος (poikílos, “multicoloured”) from Proto-Indo-European *peyḱ-.[2]

Pronunciation
  • audio(file)
  • IPA(key): /pjɛkniː/

Adjective

pěkný m

  1. nice
  2. pretty

Declension
    Declension
    singular
      masculine animate masculine inanimate feminine neuter
    nominative pěkný pěkná pěkné
    genitive pěkného pěkné pěkného
    dative pěknému pěkné pěknému
    accusative pěkného pěkný pěknou pěkné
    vocative pěkný pěkná pěkné
    locative pěkném pěkné pěkném
    instrumental pěkným pěknou pěkným
    plural
      masculine animate masculine inanimate feminine neuter
    nominative pěkní pěkné pěkná
    genitive pěkných
    dative pěkným
    accusative pěkné pěkná
    vocative pěkní pěkné pěkná
    locative pěkných
    instrumental pěknými

    Synonyms

    References
    1. "pěkný" in Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, second edition, Academia, 1968
    2. "pěkný" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
    This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.